Co je to žákovský parlament?
Žákovský parlament je institucí všech žáků školy, přestože jeho členy jsou jen volení zástupci.
Cíl žákovského parlamentu:
Žáci mají možnost ovlivňovat klima školy. V rámci parlamentu se žáci učí vést samostatně zasedání, ale i jednotlivé projekty. Základním principem je postupné předávání odpovědnosti do rukou žáků a průběžná reflexe.
Hlavní činnosti parlamentu:
- předávání informací mezi třídami a vedením školy (připomínky a náměty ze tříd, dění ve škole...);
- komunikace s vedením školy a s učiteli (o třecích plochách, společných cílech);
- realizace vlastních projektů (vedoucích ke změně klimatu školy);
- interní zlepšení dovedností členů parlamentu (konstruktivní diskuse, aktivní naslouchání, dělení úkolů, prezentační dovednosti...);
- realizace "parlamentních aktivit" (volby, rozdělení rolí, formulace pravidel, propagace činnosti...).
Složení parlamentu:
V parlamentu jsou zastoupeni žáci 5. - 9. ročníku, každá třída si zvolí 2 zástupce, kteří se stanou členy parlamentu. Celkem je tedy zvoleno 20 členů parlamentu. Volby do žákovského parlamentu probíhají vždy na začátku školního roku. Třída má možnost hlasováním odvolat svého zástupce v parlamentu a zvolit zástupce jiného. Člen parlamentu se účastní zasedání parlamentu, které probíhá každý týden ve stanovený termín. Na zasedání parlamentu je přítomen koordinátor parlamentu, což je učitel, který koordinuje a dohlíží na zasedání.
Kdo by měl být zástupcem:
- ten, kdo chce
- ten, kdo se nebojí říct svůj názor
- ten, kdo má důvěru ostatních
- ten, kdo dokáže naslouchat ostatním a domluví se s nimi
Pravidla volby zástupců ve třídě:
Každý žák napíše 2 členy třídy, které chce zvolit. 2 žáci, kteří dostanou ve své třídě nejvíce hlasů, jsou dotázáni, zda chtějí být zástupci své třídy. Pokud odmítnou, dotážeme se dalších žáků, kteří dostali v pořadí nejvíce hlasů.
Průběh zasedání:
Důležitá rozhodnutí provádí členové parlamentu hlasováním, kdy je prosazeno rozhodnutí, které odhlasuje přítomná většina. Parlament je schopen usnášet se při přítomnosti minimálně 12 členů. Každý člen má právo se během zasedání vyjádřit a obhajovat svůj názor.
Oblasti kompetence parlamentu:
- materiální vybavení školy (vybavení, pomůcky)
- prostředí školy
- dění ve škole
- vztahy mezi žáky
- školní akce a aktivity
- dobročinné a dobrovolnické aktivity
Vytvoření návrhu:
Každý člen má právo na zasedání představit svůj návrh ("vzít si slovo" - bez přerušování ostatními). O návrhu mohou všichni členové volně diskutovat. Každý člen má možnost „vzít si slovo“. Navrhovatel má možnost obhájit svůj návrh. Předseda zasedání poté shrne všechna fakta, zahájí hlasování (zvednutím paže), sečte hlasy a oznámí, zda byl návrh přijat či zamítnut. Výsledek hlasování je zapsán zapisovatelem do zápisu ze zasedání. Přijatý návrh je poté předložen řediteli školy jako tzv. požadavek. Členové parlamentu mají možnost zpracovat vlastní dlouhodobý projekt, kde je stanoven hlavní cíl a postupy, jak tohoto cíle dosáhnout, včetně naplánování činností a úkolů pro jednotlivé účastníky projektu a jejich rolí. O projektu musí být informován ředitel školy.
Komunikace parlamentu s ostatními žáky (voliči):
Všichni žáci školy (voliči) jsou informování o průběhu zasedání a další činnosti parlamentu: nástěnka žákovského parlamentu, internetové stránky školy, školní časopis, třídnická hodina (kdy člen parlamentu seznámí žáky s činností parlamentu a vybere návrhy od jakéhokoliv člena třídy, kterou zastupuje).
Komunikace parlamentu s vedením školy:
Vedení školy zastupuje ředitel školy. Parlament má právo požádat o schůzku s ředitelem. Parlament předloží řediteli konkrétní parlamentem přijatý návrh ve formě požadavku či celého projektu, který předem vytvořil a schválil hlasováním. Ředitel předložený návrh vyslechne a poté jej schválí, zamítne, navrhne pozměnění či alternativu nebo si vezme čas na rozmyšlenou (do další schůzky). Ředitel má právo po uvedení důvodu odmítnout požadavky parlamentu.
